Červen 2011

Karabina sovětská vz. 1944 (Mosin)

30. června 2011 v 11:43 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-7,62 délka-1020mm hmotnost-3900g zásobník-5 nábojů

Ruská karabina vzor 1907 byla modernizována koncem 30.let na karabinu 1938 určenou pro jezdectvo, spojaře aj. Pšchotí puška vzor 1891/30 byla svými velkými rozměry nevhodná pro boj v zákopech, v budovách či v hustém porostu. Proto byla karabina vzor 1938 opatřena sklopným, neodnímatelným bodákem a jako karabina vzor 1944 zavedena počátkem roky 1944 do výzbroje pěchoty i dalších druhů vojsk. Současně byla ukončena výroba pušek vzor 1891/30.

Lehký kulomet německý vz.1942 (MG42)

30. června 2011 v 6:48 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-7,92mm délka-1220mm hmotnost-11 580g zásobník-50, 250nábojů

Brzy po zavedení kulometu MG34, který byl výrobně náročný a nákladný, hledala německá armáda jako levnější náhradu pro uvažovanou válečnou velkovýrobu. Při konstrukci nevého kulometu dosáhla největšího úspěchu firma Grossfuss z Dobelnu, ale vzorek, který dosáhl ve vojenských zkouškách vznikl až roku 1941. Dr. Grunow, hlavní konstruktér, důsledně využil při stavbě zbraně lisování z plechů, uplatnil závěr s otočnými uzamykacími válečky, který dovolil dosáhnout vysoké kadence a také řešení rychlé výměny hlavně bylo zdařilé. Kulomet byl zaveden do výzbroje jako vzor 1942(MG42) a již v létě tohoto roku jej s úspěchempoužila německá vojska v severní Africe. Výroba nového typu běžela v několika továrnách v Německu a rakouském Štýru. V konečné fázi dosáhla měsíční produkce 17 500 zbraní a Wermacht převzal celkem 414 964 MG42, další kulomety putovaly k jednotkám SS a jiným ozbrojeným složkám. Konstrukce této zbraně se osvědčila natolik, že se v různých modifikacích vyrábí dodnes v několika státech.

Karabina samonabíjecí americká M1 A1

30. června 2011 v 6:26 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-30 délka-905mm(648mm se sklopenou opěrkou) hmotnost-2 530g zásobník-15,30 nábojů

potřeba kompaktní zbraně pro použití u výsadkových jednotek vedla k adaptaci samonabíjecí karabiny M1 na variantu M1 A1. Měla sklopnou rámovou ramenní opěrku a pistolovou rukojeť, jinak se její konstrukce neměnila. Od přijetí do výzbroje v květnu 1942 do konce války se vyrobilo asi 140 000 těchto zbraní.

Lehký kulomet americký vz.1918 A2 (Browning M 1918 A2)

26. června 2011 v 10:11 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-30 délka-1220mm hmotnost-8850gramů zásobník-20nábojů

Americká armáda používala v meziválečném období lehké kulomety BAR M 1918 a Lewis. Novou zbraň začala hledat až teprve po vypuknutí druhé světové války. Browningův kulomet byl v roce 1940 modifikován na typ M 1918 A2 a v této podobě jej armáda objednala ve velkých počtech. Za války vyráběly tuto zbraň pro americkou armádu a námořnictvo (námořní pěchotu) dvě firmy-New England Arms Company a International Business Machiness v celkovém počtu 208 380 kusů. Stal se nejrozšířenějším lehkým kulometem v amerických ozbrojených silách a zůstával ve své pozici až do počátku 60. let. Mimo USA se rozšířili již za války v řadě spřátelených armád a v zemích třetího světa slouží leckde dodnes.

Charles Darwin (1809-1882)

25. června 2011 v 12:06 | Mirek
Charles Darwin nebyl ve škole nebyl příliš nadřazeným žákem. Darwin studoval medicínu a práva, ani jeden obor však
nedokončil, nakonec získal bohoslovecký titul a zahájil kariéru jako přírodovědec ve vědecké výpravě lodí Beagle kolem pobřeží Jižní Ameriky. Po návratu si vydobil velké uznání spisem, v němž publikoval své nálezy. poté, sužován nemocí, pečlivě pracoval na knize, jenž změnila dějiny vědy. Darwin byl pohřben v londýnském Westminsterském opatství vedle známého fyzika Isaaca Newtona.

Čeng Che (1371-1433)

25. června 2011 v 11:52 | Mirek
Za dynastie Ming vznikla obrovská císařská flotila. V letech 1405-1433 Čeng Che, muslimský eunuch, velel sedmi námořním
výpravám. Odhaduje se že flotila na první výpravy vyplula s 317 plavidly, na nichž sloužilo 27 870 mužů a dorazila až do indických přístavů. Následující výpravy dopluly do Hormusu v Ománském zálivu a do Džiddy v Saudské Arábii. Expedice zavedla Čenga Che do sedmatřiceti zemí a vedly nejen ke zvýšení objemu obchodu, ale i k porážce pirátů, kteří ohrožovaly lodě v čínských vodách. Čengovy cesty zaznamenal islámský učenec Ma Jüan.

Cestopis

21. června 2011 v 9:26 | Mirek
Cestopis může přinášet čtenářizeměpisné poznatky,ale kromě popisu krajin cizích zemí může obsahovat i vyprávění o autorových zážitcích daleko od domova, v prostředí s jinými kulturními zvyklostmi. U nás jsou snad nejznámější cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky. Cestopis může být i fantastický a popisovat smyšlené země, např. Báchorsko v Brzechwových (břechvových) Cestách pana Kaňky nebo v Gilliverových cestách Jonathana Swifta.

Biografie

20. června 2011 v 20:58 | Mirek
Biografie, též ŽIVOTOPIS je vyprávění o životě skutečné osobnosti-např. význačného umělce, vědce, státníka. V biografickém románu nebo povídce spisovatel obraz života vybrané osobnosti dotváří různými smyšlenými situacemi a detaily, aby vyprávnění bylo bylo pro čtenáře poutavé; např. František Kožík v románu Anděl míru o Janu Amosi Komentském. Když autor biografie dbá na věrné, dokumentární zachycení života osobnosti, pak píše literaturu faktu, jako např. Zdenk Mahler v knize o Bedřichu Smetanovi Nekamenujte proroky.

Básnický přívlastek

20. června 2011 v 17:25 | Mirek
Básnický přívlastek, též EPITETON zdůrazňuje vlastnost, kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit. Např. v pohádce nenastane jen pouhý den, ale bílý den, princova cesta nevede jen lesem, ale černým lesem. Básnický přívlastek skryté vlastnosti zjevně pojmenovává a tím nám je lépe ukazuje. Často chce autor epitem vyjádřit své originální hodnocení nějaké skutečnosti, např. František Nepil v poetickém cestopisu Lipová alej píše o Slovensku jako o koníčku s jistým tetelíčkem. Běžně bychom např. řekli, že letní dny o žních jsou slunečné, ale básník Ladislav Fikar v básni Pečení chleba na vsi napsal, že to jsou dny slamou vyzlacené. Básnický přívlastek ukazuje i všední skutečnost zcela nově, pro čtenáře překvapivě odkrývá její krásu.

Báje

20. června 2011 v 15:57 | Mirek
Báje, též mýtus je vyprávění o pohanských bozích, v které věřili lidé z pradávných dob. V bájích je zobrazen svět starověkých kultur-např. židovské, sumerské, starořecké, starořímské - jsou zdrojem poznání života ve starověku. Dovídáme se z nich, jak si dávní lidé vykládali původ světa a člověka, v jaká věřili božstva, jak si představovali smysl života a smrti. Bájné příběhy bohů a lidí jsou součástí světového kulturního dědictví, byly mnohokrát literárně zpracovány, u nás např. Eduardem Petiškou (Staré řecké báje a pověsti, Příběhy starého Izraele).