Červenec 2011

Samopal britský STEN Mk V

31. července 2011 v 16:50 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-9mm délkaa-760mm hmotnost-4020g zásobník-32 nábojů

Finální verzí se stal roku 1944 STEN Mk V, který vycházel z typu Mk II. Namísto opěrky měl dřevěnou pažbu puškového typu, pistolovou rukojeť (část zbraní měla též druhou pod hlavní) a celkově byla jeho výrobě věnována větší pečlivost. Na ústí hlavně se dal nasadit standartní britský bodák. Nepříliš rozšířená varianta s tlumičem se nazývala Mk VI. Samopaly STEN se vedle kulometů BREN a pušek Enfield staly typickou zbraní spojeneckých vojáků, vyjma USA a Sovětského svazu. Za války se jich vyrobilo v Británii, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu 3 750 000 kusů a sloužili i po válce.

Samopal britský STEN Mk III

31. července 2011 v 16:37 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-9mm délka-785mm hmotnost-3180g zásobník-32nábojů

V roce 1943 byl dán do výroby další vzor samopalu STEN-Mk III. Mechanizmus zůstával stejný, ale pouzdro závěru spolu s pláštěm hlavně se vyráběly v jednom celku výhodnější technologií strojního svařování. Hlaveň se spojovala s čelem závěrového pouzdra čepem, čímž se zamezilo četným poruchám funkce u Mk II při nedotažení závitu hlavňové matice. Oba typy ramenních opěrek zůstaly zachovány. Vedle zbrojovky v Enfieldu se vyráběl samopal STEN Mk III také v Kanadě. Oficiální název samopalu v Británii byl Machine Carbine, tj. strojní karabina.

Samopal britský STEN Mk I

31. července 2011 v 16:25 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-9mm délka-896mm hmotnost-3875g zásobník-32 nábojů

Britská armáda vstupovala do války prakticky bez samopalů, což se řešilo roku 1940 velkou objednávkou amerického typu Thompson. Zároveň se horečně pracovalo na konstrukci domácí zbraně. Pracovníci státního arzenálu v Enfieldu Reginald V. Shepperd a Harold J. Turpin nazvali samopal podle tvůrců a výrobce STEN. Zbraň byla řešena velmi jednoduše s minimem obráběných součástí, při výrobě se používalo lisování a sváření. Samopal STEN Mk I byl přijat do výzbroje a vyráběl se od června 1941 do července 1942 v počtu 100 000 kusů. Měl dřevěné předpažbí, rámovou trubkovou pažbu a kompenzátor zdvihu.

Churchill, IV pěchotní tank Mk IV

31. července 2011 v 16:04 | Mirek
TTD
země původu: Velká Británie
hlavní výzbroj: 6liberní (57mm) rychlopalný kanon Mk5
pomocná výzbroj:dva 7,92mm kulomety Bessa
bojová hmotnost: 39,6tuny
délka: 7,44m
šířka: 2,74
výška: 3,25
rychlost na silnici:24km/h
dojezd na silnici: 144km
osádka: 5

Churchill byl posledním typem takzvaného ,,pěchotního" tanku, postaveným Brity. Jeho konstrukce čerpala z bojových zvyklostí 1.světové války. Tank měl dlouhou korbu a pásy přizpůsobené k přejíždění zákopů a rychlému pohybu přes bojiště rozryté výbzchy dělostřeleckých granátů. Specifikace tanku byla stanovena v září 1939 při vypuknutí války v Evropě. Během pěti měsíců byl postaven prototyp. Měl dva 2liberní (40 mm) kanony, dva v korbě umístěné kulomety a sedmičlennou osádku. Tank byl příliš těžký a měl problematickou převodovku. Při dalším vývoji se rozměry tanku zmenšili. Jeho výzbroj se snížila na polovinu, na taknu se uskutečnila řada dalších změn. V červnu 1941 začali továrny opouštět tanky Churchill I vyrobené na základu první objednávky znějící na 500 kusů. Než vůbec mohly být předány
jednotkám, museli stroje první a druhé série podstoupit uskutečnění řady rozsáhlích změn. prvním bojovím vystoupením tanků bylo neúspěšné vylodění v Dieppe v květnu roku 1942. Mnohé Churchilli uvízly na pobřeží a nechali pěchotu postupující do vnitrozemí bez veškeré palebné podpory. V polovině 1942 vznikl Churchill IV, u něhož se podařilo odstranit řadu problémů s jednotlivými součástmi, které trápili předchozí ptovedení. Tank měl pokrokově řešenou převodovku, která ovšem nefungovala zcela bez potíží. Churchil III a IV byly vyzbrojeny 6liberním (57 mm) kanonem, obvykle rychlopalným Mk V, jehož pozdější varianty se vyznačovali význačným protizávažím na ústí. Jednalo se o ,,jednoúčelový" kanon, který stejně jako 2liberní kanon vystřeloval průbojné střeli, nikoli však trhavé. S vyjímkou později vyvinutých speciálních provedení se chirchilli spoléhali na blízkou dělostřeleckou podporu poskytovanou polním dělostřelectvem nebo námořními děly. V Dieppe vyšlo najevo, jakou má tato závoslost nevýhodu. Tanky zde většinou čelili pevným nebo nepancéřovaným cílům, při jejichž dobývání by byly trhavé střely velmi užitečné. přes své nemoderní pojetí se Churchill osvědčil jako dobře pancéřovaný a účelný tank při bojích v Tunisku a Normandii. Při stanovení šířky tanků byla určujícím faktorem ložná míra vagónů britských železnic. Churchil byl příliš úzký pro instalaci širší věže, potřebné pro zástavbu výkonějšího kanonu. Kromě původní role bojového tanku se pro Churchilla našla celá řada jiných využití. Osvědčil se především vyprošťovací a ženijní prostředek a na jeho základě vznikly speciální role pro odstraňování protitankových zátarasů.

Stalingrad

15. července 2011 v 9:09 | Mirek
datum:2.února 1943
čas:4hodiny ráno
V časných ranních hodinách dne 2.února 1943 se sovětské Rudé armádě vzdal poslední německý generál bojující ve Stalingradu. V poledne nad městem prolétal průzkumný letoun Luftwafe. Jeho pilot hlásil zpět na základnu: ,,Již žádné známky boje ve Stalingradu". Nejvýznamnější bitva východní fronty během druhé světové války skončila.

Průmyslové město Stalingrad se rozkládalo v jižním Rusku na západním břehu řeky Volhy. Kontrolovalo živé říční a železniční spojení, zajišťující přísun ropy pro zbrojní průmysl středního Ruska a pro samotnou sovětskou Rudou armádu. Město půvdně nebylo německým cílem. Německý ofenzivní plán (Blan Plan), jež začal 28.června 1942, byl zacílen na získání kavkazských ropných polí na jihozápadě a zajištění pozic na Volze. Sověti na německý postup odpověděli koncetrací svých sil ve Stalingradu, čímž ohrozili severní křídlo německé armády. Hitlerův příkaz z 23.července, určený generálu Paulusovi a jeho šesté armádě, hovořil o dobytí Stalingradu za každou cenu. Útok začal za mohutné letecké podpory dne 23.srpna. Téhož dne německé jednotky dosáhly břehů Volhy severně od města. Stalingrad byl obklíčen 3.září- Němci se hodlali dostat na východní břeh řeky. Bitva se stávala intenzivnější. Sovětský vůdce Stalin vydal následují rozkaz ,,Ani krok vzdad"- město nesoucí jeho jméno nesmělo nikdy kapitulovat. Hitler byl ve svém úsilí stejně rozhodný. Německé letectvo a dělostřelectvo proměnily město v ruiny, avšak sovětské jednotky se držely statečně. Když Němci vstoupili do města, Rusové s nimi bojovaly o každý dům. Obě strany se občas ocitly tak blízko, že po sobě stříleli z několika pater ve stejné budově. Dne 19.listopadu Rudá armáda ovládající úzký pás podél řeky, zahájila operaci Uran a napadla německé pozice zezadu. Německý pokus o osvobození takto sevřené armády v prosinci ztroskotal. Bitva se protáhla i přes Nový rok a německá armáda, sužována neustálými sovětskými útoky, zimou a hladem, se 2.února konečně vzdala. Ztráty obou stran byly nesmírné: Rudá armáda od listopadu ztratila 479 000 mužů, Wermacht zaznamenal 147 000 mrtvých a 91 000 zajatých. Mýtus o Německé neporazitelnosti se rozplynul. Rudá armáda mohla nyní zahájit ofenzivu proti nacistickému Německu

Operace Overlord

14. července 2011 v 15:57 | Mirek
datum:6. června 1944
čas:6:33ráno
Spojené americké, britské, kanadské a francouzské (vojsk svobodné Francie) síly podnikly téměř po čtyřech letech plánování operaci ,,Overlord", jejímž cílem bylo vyrvat Evropu z rukou nacistického Německa. Operace se ukázala být klíčovým bodem obratu ve druhé světové válce. Začala na jižním pobřeží Francie v Den D pěti ,,hrotovými" vyloděními.

Špatné počasí přinutilo generála Dwighta D. Eisenhowera, vrchního velitele spojeneckých sil, odložitcelou vyloďovací akci o 24 hodin. Ve chvíli, kdy operace začala, se počasí změnilo jen velmi málo, avšak další zpoždění vylodění by mohlo zbrzdit až o několik týdnů. Největší z pěti bojišť se nacházelo na Colleville-sur-Mer a neslo kódové označení ,,pláž Omaha". Němci se dobře připravili, proto Spojencům moc nepomohlo těžké letecké a námořní bombardování, jež sehrálo významnou úlohu na ostatních místech vylodění. Americká 29.pěší divize, nezkušená v boji, napadla z boku 1.pěší divizi. Špatné počasí vyvolalo mezi vyloďujícími se spojenci zmatek: někteří se utopili v rozbouřeném moři, zatímco německé miny si vybíraly svou daň mezi ostatními. Na pláži Omaha se nakonec ocitlo 29 obojživelných tanků, přičemž dalších 27 se utopilo i s posádkou, jež v nich zůstala uvězněna. Mnozí příslušníci vyloďovacích jednotekbyli rozbouřenými vlnami sraženi na kolena a utopili se přímo u břehu. Další pak představovali snadné terče pro německou palbu, vycházející z vrcholů útesů, jiní se stali obětí své promočené výstroje a těžkého písku, jež je stáhli dolů. Průměrný věk těch, kteří na pláži omaha položili svůj život, činil 22 let. Na začátku odpoledne se Američanům podařilo zajistit úzký pás pláže , 9,7km dlouhý a 3,2 km široký. Dobytí tohoto malého území si vyžádalo asi 3000 obětí na životech. Další vyloďovací pláže získaly kódová označení Utah, Gold, Juno a Sword. Když nastal noc, bylo zde asi 150 000 spojeneckých vojáků. O šest dní později se všech pět dobytých pobřežních území podařilo spojit do souvislé fronty, kam se za použití umělích přístavů mohla přesunout obrněná technika, těžké dělostřelectvo a další vojska, jež umožnila postup vpřed.

Admetos

14. července 2011 v 14:21 | Mirek
Král Fer v Thesálii, kterému musel Apollon na Diův příkaz po doby jednoho roku pracovat jako pastýř, protože v hněvu nad ztrátou svého syna Asklepia zabil Kyklopy. S pomocí Apollona získal Admetos krásnou Alkestidu: podařilo se mu, jak to požadoval její otec Pelias, zapřáhnout do vozu zároveň lva a kance. Admetos se prý také zúčastnil lovu na kalydonské kance a výpravy Argonautů.

Aerope

14. července 2011 v 14:16 | Mirek
Dcera Krétského krále Katrea. Když mu bylo předpovězeno, že jedno z jeho dětí ho zabije, dal Aeropu a její sestru Naupliovi, který je měl v cizině prodat jako otrokyně. Soucitný muž přivezl dívku do Argu, kde se Aerope provdala. Jejími syny byl Agamemnon a Menelaos. Tím že Aerope svého muže Atrea podvedla a cizoložila s jeho bratrem Thyestem, vyvolala řetěz hrůzostrašných činů, tzv. atreovskou hrůzu. Ona sama byla Atreem svržena do moře.

Aello

14. července 2011 v 14:07 | Mirek
Jedna z Harpyjí, která ve Vergiliově Aeneidě děsí Trojany proroctvím, že naleznou klid až tehdy, když z nouze sní své stoly. Když pak Trojané v Itáliikladou svá jídla na chlebové placky a spolu s nimi je jedí, pozná Askanios-Iulus, že se věštba vyplnila.

Lehký kulomet německý vz.1934 (MG34)

14. července 2011 v 8:44 | Mirek |  Zbraně a vše okolo nich
ráže-7,92 délka-1220mm hmotnost-12 100g zásobník-50, 250

Německá armáda zavedla do výzbroje v roce 1934 nevý kulomet MG34, který konstrukčně vycházel z patentů Luise Stangeho. Změnou bylo zvláště zásobování náboji pomocí kovového článkového pásu. Zbrojovka Mauser zahájla hromadnou výrobu dva roky po zavedení. Zbraň dále vyrábělo několik továren v Německu a za války i rakouský Steyr a firma ZB v Protektorátu Čechy a Morava. Mg 34 se stal standartním kulometem Wermachtu v první polovině druhé světové války, ale poté jej nahradil typ MG42, ale vyráběl se až do roku 1945.