První punská válka (264 až 241 př. n. l.)

31. prosince 2015 v 22:57 | Mirek |  Starověký Řím
Římská expanze ve třetím století před naším letopočtem vyvrcholila římskou snahou obsadit Středomoří. Před získáním absolutní moci narazil Řím na silného nepřítele, Kartágo. Tento měststký stát, ležící v severní Africe (dnešní Tunis) ovládal nejdůležitější ostrovy ve Středozemním moři-Sardinii, Korsiku a Sicílii. O tyto ostrovy Římu především šlo. Na Apeninském poloostrově chybý úrodná půda, jejich pohled se tedy obrátil na Sicílii, která se svou půdou, bohatou na živiny, skýtala mnohé zemědělské možnosti.
Řím se do války s námořní a obchodní velmocí Kartágem, pustil bez významnějších námořních sil. Boje propukly roku 264 př.n.l. se římané vylodili a pustili se do boje s místními kartaginskými jednotkami. Boje v Sicilském hornatém terénu neprobíhal hladce, nicméně po několika vítězstvích byla kartaginská vojska poražena a vytlačena z ostrova. Po obsazení ostrova bylo nutné porazit Kartágo i na moři. Řím vstoupil do válsky s Kartágem bez značnějších námořních sil a zkušeností. Řím disponoval silnou pozemní armádou, toho chtěl využít i ve válce na moři. Na své lodě připevnili spouštěcí most, corvus. Římská taktika spočívala v připlutí k nepřátelským lodím na krátkou vzdálenost, vypustim corvus a po něm přestoupit na loď nepřítele. Poté bylo pro zkušené pěší bojovníky porazit nepřátelskou posádku.
První punská válka skončila roku 241 přn.l., Kartágo ztratilo Sardinii, Korsiku a Sicílii. I přesto však nebylo zcela poraženo. Hamilkar Barkas obsadil část Hispánie (dnešní Španělsko), kartaginská ekonomika se znovu vzchopila a z Kartága byl opět stát, se kterým se muselo počítat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama