Claudius (10 př. n. l.–54 n.l.)

6. ledna 2016 v 15:35 | Mirek |  Starověký Řím
Claudius se narodil roku 10 přn.l. ve městě Lugdunum (dešní Lyon) Neru Claudiu Drusovi a Antonii mladší. Již v dětském věku trpěl pmnoha neduhy, jejich následky trpě plzbytek života. Claudius to v životě neměl rozhodně jednoduché, na
Claudiova busta v Národním archeologickém muzeu v Neapoli
následky mozkové obrny kulhal, slintal a koktal. Ačkoli se narodil do rodiny aristokrata, nikdy nezastával žádné veřejné funkce. Volný čas tedy vyplňuje studiem historie. Napíše dokonce několik historických spisů, jeden se například zabýval dějinami Kartága. Všechny jeho histrické spisy se bohužel postupem času ztrácejí a žádný se nám do dnešní doby nedochoval. Právě jeho tělesné nedostatky ho zřejmě uchránli před vyhnanstvím nebo dokonce zavražděním na příkaz císačů Tiberia či Caliguli. Právě posledně zmíněný císař daroval Claudiovi první veřejný úřad, bylo to na počátku Caligulovy vlády roku 37 n.l. Na dva měsíce se totiž ujmul funkce konzula. Císaře, svého synovce, zastupuje na veřejných představeních a v předsednické radě. Nicméně ani příbuzenský vztah s císařem Caligulou Laudia neubrání před nejapnými vtípky svého okolí, při hostinách na něj kupříkladu házejí pcky z oliv a datlí. Když při nich usnul budili ho šašci bičíky a skládali na Cladiův účet různé posměšné žerty. Claudius svého politického vrholu dosáhl roku 41 n.l., kdy byl zavražděn jeho synovec Caligula praetoriány, kteří ho poté provolali císařem. Caligula se obával, že praetoriáni zabijí i jeho, proto se před nimi schoval za závěs. Kdž si však jeden Praetorián všimnul jeho nohou, závěs odhrnul, Claudius se obával smrti, ale praetorián udělal něco, co Claudius vůbec nečekal, poklekl před ním. Praetoriáni si ho střídavě přenesou na ramenou do svého tábora, kde ho posléze provolají císařem. Nejspíše je k tomu vedla jejich představa, že budou místo nemocného císaře vládnut sami. To se jim nepodařil. Claudius se pevně chytil otěží vlády. Věděl, že musí dobře vycházek se senátem, to mu však nebránilo v tom zabít třicet pět senátorů a na tři sta příslušníků jezdeckého stavu. Jeho vláda naplnila státní ksau, stabilizoval ekonomiku a provedl řadu reforem v oblasti práva. Nechá postavit přísatv v Oatii, čímž vylepší zásobování Říma. Řím nevzkvéta pouze ekonomicky ale i územně. Claudius podnikne roku 43 n.l. invazi do Británie a obsadí její jižní část. Dále obsazuje Thrákii (dnes součást Bulharska, Řecka a Turecka) a Mauretánii (sever Afriky). V osobním životě není Claudius šťastný, v době nástupu k moci je již potřetí ženatý a to s Valerií Messalinou. Ta mu porodí syna Britannica (41-55 n.l.) a dceru Claudii Octavii (40-62 n.l.). Valerii Messalinu nakonec roku 48 n.l. zabíjí členové praetoriánské gardy, protože si myslí, že by se mohla zapojit do stánímu převratu, kterému tímto chtějí zabránit. Claudius je po té znechucen, dokonce se nechává slyšet, že by ,,raději zemřel než by se znovu oženil". Svá slova však nedodržel. Již roku 49 n.l. se žení s Agrippinou mladší, roku 50 n.l. adoptoval jejího syna Nerona, čímž ho prakticky uznal za svého právoplatného dědice, protože je starší ne Britannicus. Agrippina si poté vynutí svatbu Nerona s třináctiletou Claudií Octavií a to roku 53 n.l. Claudius je roku 54 n.l. zavražděn při hostině, když se otráví houbami. Po jeho smrti na trůn usedá jeho adoptovaný syn Nero.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama